Tanzánie 2024

Nikdo z nás předtím pravou Afriku neviděl. Vydali jsme se společně do neznáma, kde nám nakonec hrubý plán a jeden známý člověk stačil. Jo a očkování a hodně repelentu.

První tři dny v Dar es Salaam a Mswiswi

Naše dobrodružství začalo 19. května 2024, kdy se 9členný tým podnikatelů z 1. a 2. ročníku studijního programu Inovativní podnikání / Tiimiakatemia Prague vydal na 14 dní do Tanzánie.

První kontakt s africkou kulturou nás čekal při procházce městem Dar es Salaam, která nám otevřela oči do nového světa. Chaos na silnici, na ulici, v hospodě, v bance. Chaos byl všude, ale místní lidé v něm uměli žít. Vše se zpomalilo. Lidé jsou venku, vaří nebo jen sedí a koukají, co se děje kolem. Koukají po nás. Někteří možná vidí bělochy poprvé, stejně tak jako my nezaměstnanost a venkovní kuchyně. Koukáme všichni a vstřebáváme změnu prostředí.

Následující den jsme se přesunuli do klidné vesnice Mswiswi, kde jsme se při západu slunce seznámili s místními obyvateli, kteří ještě pracovali na polích s cukrovou třtinou. Děti za námi bosy běhaly podél cesty a křičely 'mzungu' či 'wazungu,' což v překladu ze svahilštiny znamená běloch/běloši. Zabydleli jsme se a odevzdali 18 počítačů jedné ze středních škol, což pro nás byla velmi významná chvíle. Táhli jsme je totiž po dvou v krosnách, takže jsme se té váhy rádi zbavili. Ale hlavně jsme byli rádi, že můžeme jakkoliv pomoci, i když jsme tu jen na chvilku.

Navštívili jsme také střední školu Jakaya, kde jsme se rozdělili do skupin a prostřednictvím dialogů se vzájemně poznávali s tamními studenty 6. až 9. ročníku. Komunikace v angličtině byla náročná, i přestože v ní probíhá veškerá jejich výuka. Děti se však smály a měly radost hlavně z naší přítomnosti. Některé jsme inspirovali k podnikání prezentací našeho studijního programu a našimi projekty. Tamní pedagog nám také poodkryl pár problémů, kterým čelí, jako je například nedostatek vody a šílené podmínky pro přípravu jídla pro děti. (více ve videu na youtube: Tanzánie ´24)

Den jsme zakončili výbornou večeří v sirotčinci, který spolupracuje s českou organizací Bez mámy. Přijeli jsme sem navštívit děti, strávit společné odpoledne hrami a předat pár maličkostí. Jejich pohostinnost nás mile překvapila a připomněla, jak i lidé, kteří mají sami málo, jsou často štědřejší než ti, kteří toho mají až příliš.

Jezero Malawi a Matema

Dne 23. května jsme se přesunuli do města Matema, kde se nachází jezero Malawi. Ubytování 20 metrů od pláže bylo naprosto fantastické. Místní obyvatelé využívají jezero jako zdroj vody pro praní oblečení a osobní hygienu, takže jsme se hned přidali, jelikož v ubytování byl zdrojem vody pouze kýbl. S místním průvodcem jsme se vydali na výlet k vodopádu Matema a po náročném výšlapu jsme si na pláži vychutnali místní pivo Kilimandžáro při západu slunce (rozhodně doporučujeme cestu pouze s průvodcem). Pobyt v Matemě jsme si prodloužili o jeden den, který jsme strávili odpočinkem, skvělou večeří na místních trzích a nákupy sezónního ovoce. Jí se tady většinou rýže s fazolemi, vařenými ve vodě, nebo s kuřecím masem. Koření moc nepoužívají. Narazili jsme zde i na rybu, ke které jsme se díky blízko se nacházejícímu jezeru také odhodlali. K snídani máme většinou smažené těsto, připomínající koblížek, nebo chapati s banánem. Zajít si tu můžeme také na hranolky zalité vajíčkem – taková naše omeleta.

Návštěva University of Iringa

Jedním z hlavních cílů naší cesty byla návštěva Team Academy na University of Iringa, první soukromé univerzity v Tanzanii. Zde jsme se setkali s tamními studenty a jejich koučem, s nimiž jsme sdíleli naše zkušenosti a porovnávali rozdíly mezi studiem v Praze a Iringě. Studujeme totiž stejný program, jen ve velmi rozdílných podmínkách. Měli jsme příležitost ochutnat některé jejich produkty, které studenti vytvořili, jako jsou sušené plody baobabu v cukru, a být součástí tréninkové session zaměřené na management projektů. Pro tamní studenty jsme byli motivací k vycestování do zahraničí a k nabytí sebevědomí ve vlastní práci. Setkali jsme se také s děkanem univerzity, který ocenil naše poslání a cestu do Afriky.

Safari v národním parku Ruaha

Náš výlet by nebyl kompletní bez návštěvy safari, konkrétně národního parku Ruaha. Po návštěvách škol a sirotčinců jsme si konečně užili opravdový pocit dovolené. Spaní ve slaměných domečcích nám dodalo energii na celý den strávený mezi zvířaty. Viděli jsme krokodýly, slony, opice, žirafy, zebry, antilopy, chameleona a hrochy. Mimo jiné jsme narazili také na obrovské ještěrky v posteli a nemalé pavouky na zdech. Byli jsme svědky jejich běžného života, od probuzení až po večerní odpočinek. Prožili jsme nejkrásnější západ a východ slunce na safari, což byl zážitek, na který nikdy nezapomeneme

Cesta se nám moc vydařila a přinesla nová poznání o životě jak na druhé straně planety, tak i tady u nás.

Pochopili jsme, co to znamená žít v duchu 'hakuna matata.' Rozdíly v rychlosti života mezi Evropou a Afrikou nám ukázaly, že nemáme málo času, jen ho jinak vnímáme. Zároveň jsme si uvědomili, jak skvělá Evropa je a jaké možnosti máme. Jsme vděční za to, kde můžeme žít.

I přes to, že někde jsou náročnější podmínky pro život, naučilo nás to nezlehčovat naše problémy, protože každá společnost má své vlastní výzvy. Nemůžeme pomoci všem, ale můžeme se snažit zlepšit to, co můžeme.

Uvědomili jsme si, že důležité není jen to, kam jedeme, ale s kým a jaké místní obyvatele poznáme. Stali jsme se cestovateli, ne turisty, a naučili se vnímat různé přístupy k metodice vzdělávání. Získali jsme sebevědomí pro cestování na dlouhé vzdálenosti a víme, že všechno je možné, když se chce, a že když nejde o život, nejde o nic.

Děkujeme všem, kteří nám umožnili cestu realizovat. Z celého srdce děkujeme YATE za sponzorské dary.